Tisková zpráva: Upozornění na nerovné podmínky v rámci EET

Generální finanční ředitelství z EET vyjmulo stánky nabízející rychlé občerstvení

Unie daňových poplatníků ČR je při zavádění elektronické evidence služeb (EET) překvapena nerovností povinností podnikatelů v rámci jednoho oboru podnikání.

V první fázi zavádění EET, tedy od 1. prosince 2016, jsou povinni podle zákona č. 112/2016 Sb.,    o evidenci tržeb, evidovat tržby všichni podnikatelé v rámci oborů podle klasifikace NACE[1] pod kódy 55 (ubytování) a 56 (stravování a pohostinství). Pod kódem 56 (stravování a pohostinství)     v klasifikaci NACE (http://www.nace.cz/nace/56-stravovani-a-pohostinstvi/) se uvádí, že "Tento oddíl zahrnuje činnosti spojené s kompletním stravováním, vč. nápojů, s obsluhou, k okamžité spotřebě, ať už v tradičních restauracích, samoobslužných restauracích nebo restauracích, které prodávají jídla „přes ulici“, nezávisle na tom, zda jsou stálé nebo občasné, s možností posezení či nikoli.".

Stánky nabízející rychlé občerstvení se do března 2018 EET netýká

Přesto Generální finanční ředitelství ve své metodice a na stránkách http://www.etrzby.cz/cs/odkdy-evidovat-trzby tvrdí, že o stravovací službu v rámci kódu NACE 56 se nejedná, je-li stravování poskytováno jako prodej "s sebou", nebo jestliže provozovna nedisponuje odpovídajícím zázemím ke konzumaci zakoupeného jídla a/nebo pití, nebo není-li současně v prostoru provozovny zajišťována alespoň některá z následujících doplňkových služeb (stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor…) a jestliže charakter jídla nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumaci na místě zvláštní zacházení (např. zmrzlina v kornoutu, párek v rohlíku apod.). Kupodivu vyloučení tohoto druhu stravování z kódu NACE je v příkrém rozporu s definicí samotného kódu 56, jak byl citován shora.

Unie daňových poplatníků ČR tedy pokládá otázku, proč Generální finanční ředitelství zcela v rozporu se systematikou zákona a systematikou klasifikace ekonomických činností podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006 vyloučila z elektronické evidence tržeb právě stánky poskytující stravování, a to až do 1.3.2018.

Odůvodnění postrádá logiku

Generální finanční ředitelství se ve svém metodickém pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb    č. j. 119930/16/7100-10114-109736 ze dne 31. srpna 2016 pokouší zákonnou formulaci uvedenou v ust. § 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, kde je uvedeno "... s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 55 a 56," interpretovat tak, že zákonodárce jen z kódu NACE 56 Stravování vyjmul pouze stravovací službu. Taková interpretace zákona je zcela nesprávná.

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, vůbec nerozlišuje mezi dodáním zboží a poskytnutím služby, ale výlučně se odkazuje na klasifikaci ekonomických činností NACE. Ostatně s tím je v plném souladu již citované formulace  "... s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 55 a 56", z níž nelze dovodit, že by zákonodárce měl v úmyslu z kódu NACE 55 Ubytování vyjmout jen cosi, co lze označit za "ubytovací službu", a ostatní činnosti spadající pod NACE 55 Ubytování podrobit povinnostem vyplývajícím ze zákona o EET. Takový výklad by byl stejně absurdní jako vyjmutí pouze "stravovací služby" z činností spadají pod kód NACE 56 Stravování.

Lze proto uzavřít, že aplikace rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-231/94 Faaborg-Gelting-Linien, bod 13) a rozsudků sp. zn. C-497/09, C-499/09, C-501/09 a C-502/09 Manfred Bog, bod 65) ohledně uplatňování daně z přidané hodnoty, je v tomto případě zcela nepřiléhavá, neboť zákon o EET mezi službou a dodáním zboží vůbec nerozlišuje, na rozdíl od zákona o DPH, který citované judikáty vykládají. Navíc, jak bylo citováno výše, zákon mluví o výjimce "ubytovacích a stravovacích služeb". Jazykovým výkladem docházíme k závěru, že stravovací a ubytovací služby zahrnují veškeré činnosti definované pod kódy NACE 55 a 56. Ostatně Generální finanční ředitelství z kódu NACE 55 (ubytování) také nevyjímá v citovaném metodickém pokynu jakési ubytovací služby.

Výjimka je udělená způsobem, který zákon nepředpokládá

Zásadní je, že výjimku z povinnosti elektronicky evidovat tržby podle Zákona lze výlučně udělit nařízením vlády podle ust. § 37 odst. 3 zákona o EET. Finanční správa postupovala způsobem, který zákon nepředpokládá a výjimku z EET uděluje výkladem zákona (výše citovaný pokyn GFŘ).Pokyn GFŘ není navíc právně závazný a ten, kdo se takovým výkladem bude řídit, se může dočkat sankce za neplnění zákona.

Z uvedeného je patrné, že vyjmutí určitého druhu stravování z kódu NACE 56 Generálním finančním ředitelstvím v citovaném metodickém pokynu je postupem nesprávným a vytváří nedůvodné rozdíly mezi podnikateli ve stejném oboru, které zákon nepředpokládal. Zároveň se tak vytváří prostor pro obcházení zákona. Stánkař, který tento rok prodával párky a pivo s několika stolky před svým stánkem, dne 1. prosince 2016 své stolky a židličky prostě odstraní a bude moci až do března 2018 poskytovat své zcela stejné služby bez nutnosti elektronicky evidovat tržby. Takový stav považuje Unie daňových poplatníků ČR za zcela nesystémový, nesprávný, diskriminační a vytvářející prostor pro obcházení zákona.

Je zarážející, že Generální finanční ředitelství, které je známé svým restriktivním přístupem k jakýmkoliv právům daňových subjektů, je zrovna v této věci vůči úzké skupině vybraných podnikatelů nad rámec zákona takto velkorysé.


[1]        Klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006