Novela daňového řádu – možnost obrany proti podezření z účasti na daňovém podvodu
Praha, 17. září 2018 – Unie daňových poplatníků ČR upozorňuje na novelu daňového řádu, která byla schválena bez většího zájmu médií i odborné veřejnosti v první polovině letošního roku. Smyslem novely č. 94/2018 Sb. je promítnout do českého právního řádu evropskou směrnici DAC5, která umožňuje přeshraniční spolupráci správců daně při získávání citlivých (především bankovních) informací o subjektech, které mohou být zapojeny do daňových podvodů. V rámci české implementace pak bylo, nad rámec požadavků směrnice, zakotveno do daňového řádu i ustanovení o právu českých správců daně získávat od bank a dalších povinných subjektů podrobné informace o jejich klientech. Podle novelizovaného daňového řádu tak může správce daně v České republice získat nejen podrobné údaje o bankovních účtech (včetně identifikačních údajů osob oprávněných nakládat s finančními prostředky na nich a osob, které na účty vkládaly či z nich vybíraly hotovost), ale především o tom, jak a s jakým výsledkem banka provedla kontrolu klienta z hlediska AML zákona (zákon proti praní špinavých peněz). „Konečně se tak využijí informace, získávané bankami v rámci boje proti praní špinavých peněz, také k boji proti daňovým podvodům“, říká Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků.
Výsledek prověření z hlediska AML může být jedním z podstatných indikátorů pro závěr o zapojení majitele bankovního účtu do daňových podvodů. V rámci prověřování klientů podle AML zákona musí totiž povinný subjekt (např. banka, ale v určité míře i další subjekty včetně auditorů, daňových poradců či advokátů) nejen ověřovat identitu klientů, ale provádět i další kontrolní úkony jako zjišťování skutečného majitele právnické osoby, zjišťování původu finančních prostředků, a především zjišťování informací o účelu obchodů a průběžné sledování klientových obchodních vztahů. Ke všem informacím a dokumentům, které takto banky a další povinné subjekty dle AML získají, zřizuje nově daňový řád správcům daně přístup. Z toho plyne, že správci daně zejména v rámci boje proti tzv. řetězovým nebo karuselovým podvodům na DPH budou moci vyžadovat tyto podrobné informace o všech subjektech, které budou podezřelé z účasti na podvodech, a to nejen v rámci ČR, ale i z jiných členských zemí EU. To bude mít nesporně význam pro snadnější odhalení těchto podvodných řetězců a firem, které se jich účastnily, včetně lepšího odlišení vědomých účastníků od těch, kdo byli v rámci podvodného jednání pouze zneužiti. Jinak řečeno, pokud si takto správce daně zmapuje celý řetězec obchodníků, přes které procházelo určité zboží, informace o kontrole dle AML mohou být cenným podkladem pro identifikaci jeho nepoctivých článků.
Tento nově zřízený nástroj přitom může sloužit nejen správcům daně, ale i samotným daňovým subjektům. V současnosti je totiž podezření na účast kteréhokoli daňového subjektu v podvodném řetězci jedním z nejčastějších důvodů pro provádění daňové kontroly, a pokud daňový subjekt nebyl při svém obchodování dost obezřetný (v rámci prověřování svých obchodních partnerů a uchovávání všech souvisejících podkladů), může se mu poměrně snadno stát, že při uplatnění doktríny „vědět měl a mohl“ mu bude vyměřena daň, kterou neodvedl nebo na státu podvodně vylákal někdo úplně jiný. „Právo na získání informací od bank se může stát užitečným nástrojem pro obranu poctivého daňového subjektu proti správci daně, který by jej neprávem podezíral z účasti na daňovém podvodu. Daňový subjekt totiž může ve svém řízení požadovat, aby správce daně obstaral tyto bankovní informace o ostatních článcích obchodního řetězce. Pokud pak vyjde najevo, že ani banky nezaznamenaly v rámci AML kontroly podezřelé indicie o zapojení svých klientů do podvodů, pak bude pro správce daně obtížné tvrdit, že daňový subjekt – který zdaleka nemá takové kontrolní možnosti, jako banka dle AML zákona – takové indicie zaznamenat měl“, uzavírá Ondřej Lichnovský.
Unie daňových poplatníků ČR proto upozorňuje daňové subjekty na tuto nově zavedenou možnost obrany proti podezření z účasti v podvodných obchodních řetězcích.